|
| |
|
|
Humans, artificial intelligence and sentience
Mendelová, Michaela ; Vostal, Filip (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Práce je založena na sekundární analýze dat ze studie AIMS z roku 2021, která se zaměřila na umělou inteligenci (AI). Konkrétně na její vnímání, ohleduplnost respondentů vůči ní a její sociální integraci. Mým cílem bylo použít analýzu latentních tříd k výpočtu tříd nebo skupin respondentů na základě jejich názorů na témata, jako je zahrnutí vnímající umělé inteligence a robotů, zvířat a životního prostředí do morálního rámce, udělování zákonných práv umělé inteligenci s vědomím, podpora blahobytu umělé inteligence ve formě ochrany před poškozením nebo vnímání nebezpečnosti umělé inteligence pro společnost. Moje analýza naznačuje, že existují 3 skupiny respondentů, a tedy je možné, že tyto skupiny existují skupiny v americké společnosti. Třída 1 je velmi rozporuplná, někteří respondenti v této třídě velmi podporují AI a někteří ne. Ale celkově mají tendenci si myslet, že AI s vědomím může být nebezpečná. Tato třída je obecně nejstarší a nejméně často informovaná o AI. Třída 2 obecně podporuje blaho AI, ale tito respondenti preferují pasivní podporu. Tito respondenti si nemyslí, že vnímající AI může být nebezpečná pro ně samotné, ale myslí si, že může být nebezpečná pro budoucí lidi. Tato třída je obecně nejmladší. Třída 3 jsou respondenti, kteří měli největší šanci pracovat s AI a často konzumují...
|
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
|
Interpretace předvolebních výzkumů v českých tištěných denících
Tučková, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Interpretace předvolebních výzkumů v českých tištěných denících se zabývá způsobem, jakým média ve svém zpravodajství prezentují výsledky předvolebních výzkumů. Práce vychází z teorií účinků médií, jejichž studium ukazuje možný vliv médií na veřejné mínění, či dokonce na volební rozhodování. Z tohoto důvodu je možné od médií vyžadovat dodržování určitých standardů při zveřejňování výsledků předvolebních výzkumů, nicméně žádný předpis, který by ustanovoval, jak k tomuto typu obsahu přistupovat, v České republice neexistuje. I tato skutečnost vede k dlouhodobému sporu mezi zdroji dat (výzkumnými agenturami) a těmi, kdo je prezentují veřejnosti (médii), v jehož centru stojí odlišná měřítka kvality obou stran. Mezi často médiím vytýkané chyby patří nesprávná interpretace dat a nedostatečné vysvětlení pozadí výzkumu. Tato práce zkoumá kvantitativní obsahovou analýzou 154 článků z českých tištěných deníků napříč třemi předvolebními obdobími (2010, 2013, 2017) s cílem zjistit, jakou formou v nich jsou prezentovány výsledky předvolebních výzkumů a jestli jsou doplněny o všechny potřebné údaje. Analýza výsledků se dívá na data jako celek i sleduje trend napříč jednotlivými lety. Ve svém závěru zhodnocuje prezentaci výsledků předvolebních výzkumů v českých médiích jako nedostatečnou, z čehož...
|
|
| |
|
| |
|
|
Postoje adolescentů ve výzkumech veřejného mínění, kvalita a spolehlivost získaných dat
Šlégrová, Petra ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na nejmladší věkovou kategorii respondentů ve výzkumech veřejného mínění. Jejím hlavním cílem je zkoumání povahy a kvality informací získaných o názorech adolescentů ve výzkumech veřejného mínění, které jsou prováděny Centrem pro výzkum veřejného mínění prostřednictvím analýzy nonattitude. Práce je rozdělena na dvě části. Část teoretická využívá základní teorie ze sociologie veřejného mínění a vývojové psychologie. Shrnuje základní poznatky problematiky měření postojů a adolescence. Část analytická ověřuje získané poznatky na spojených datech Centra pro výzkum veřejného mínění získaných z kontinuálních šetření projektu Naše společnost. V analytické části je sledována a analyzována nonresponse, odpověď nevím a nevyhraněné postoje. Získané výsledky jsou porovnávány s ostatními věkovými skupinami.
|
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
|
Výzkum volebních preferencí v ČR: návrh metodologické optimalizace
Prokop, Daniel ; Krejčí, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Bibliografický záznam PROKOP, Daniel. (2012). Výzkum volebních preferencí v ČR: Návrh metodologické optimalizace. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jindřich Krejčí, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem volebních preferenčních výzkumů v České republice. Studie vychází z premisy, že díky charakteru mediální recepce výzkumů je nutným cílem volebních výzkumů v předvolebním období co možná nejpřesnější odhad výsledků voleb. S využitím dat společnosti MEDIAN s.r.o. pocházejících ze sběru volebních preferencí osobním a telefonním dotazováním ve volebním roce 2010 formuluje možnosti metodologické optimalizace výzkumu, které by mohly pomoci omezit systematické vychýlení předvolebních výzkumů od výsledků voleb. Zabývá například možnostmi - kombinované metodologie sběru dat; vážení dat podle specifických proměnných ovlivňujících volební preference; zařazováním preferencí dosud nerozhodnutých respondentů; odhadu pravděpodobnosti účasti respondenta u voleb; redukce oscilace modelu v čase zohledněním trendů ve vývoji preferencí. Na základě těchto analýz a srovnání s veřejnými údaji o preferenčních výzkumech v ČR se autor pokouší o zobecnění zjištění, které by mohly pomoci k rozšíření diskuse o kvalitě a metodologii preferenčních...
|
|
|
Infotainment a jeho projevy ve výzkumech veřejného mínění
Stará, Šárka ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Infotainment a jeho projevy ve výzkumech veřejného mínění" se snaží odpovědět na otázku, zda a jak se v prezentaci výsledků výzkumů veřejného mínění v českých celostátních denících projevuje infotainment, tedy jev, jehož podstatou je zprostředkovávat informace zábavnou formou, což pak ovlivňuje i informaci samotnou a její působení na příjemce. V teoretické části se práce opírá o vysvětlení pojmů veřejnost, veřejné mínění a výzkum veřejného mínění ne jedné straně a infotainment na straně druhé. Následně obě tyto části propojuje, když se snaží pojmenovat, jak se infotainment může projevovat v publikování výzkumů veřejného mínění. Uvádí dále standardy, jež by měly být při zveřejňování výsledků výzkumů mínění dodržovány. Na základě těchto standardů a několika dalších kategorií, kterými jsou například množství publikovaných výzkumů mínění, forma jejich prezentace či jejich témata, pak analyzuje výsledky výzkumů veřejného mínění otištěné v denících Hospodářské noviny a Mf Dnes v období od září do listopadu 2008 a dokazuje, zda a jak se v této oblasti projevuje infotainment. Okrajově si všímá také anket zveřejněných v těchto periodikách ve stejném období. Dochází ke zjištění, že zatímco Hospodářské noviny způsobu prezentování výsledků výzkumů nevěnují přílišnou pozornost, Mf Dnes nejen...
|
host ::
RSS.